Přijďte se podívat do brněnského knihkupectví Academia, kde probíhá přehlídka výsledků činnosti dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, včetně přednášek pro širokou veřejnost.

Téma: Nářeční výzkumy v minulosti a dnes

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Jak se získává nářeční materiál? Jak dialektologové postupují při práci v terénu a jak shromážděný materiál archivují a zpracovávají? Jak probíhaly výzkumy pro Český jazykový atlas a jak vypadají nářeční zkoumání dnes? – Na všechny tyto otázky dostanete odpověď v průběhu přednášky, uvidíte ukázky nářečních dotazníků archivovaných v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně, poslechnete si vybrané nářeční nahrávky a budete se moci podělit o své zkušenosti s nářečními rozdíly.

Téma: Čeština v sousedství – jak si půjčujeme a vyměňujeme slova s jinými jazyky

Mgr. Stanislava Spinková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Kupujete si celou štryclu chleba, nebo jen půlku? Zašpinil si váš potomek na hřišti gaťule? Vyhlížíte netrpělivě ve výlohách nové zboží, neboť si už potřebujete vyměnit svoje staré škrpále? Prodělali jste v dětství frízle? Podstoupili jste operaci a teď už nešilháte? Chutnají vám halušky s bryndzou? Zapíjíte je kořalkou?

My Češi se spolu dorozumíváme česky, avšak ne vše, co nám při komunikaci vyjde z našich úst, je ryze českého původu. Nežijeme v izolaci, přicházíme do styky s cizinci a jejich kulturami. Kromě zboží, znalostí a informací si s nimi vyměňujeme i slovní zásobu; ale naše jazyky se navzájem ovlivňují i v jiných vrstvách jazyka, než je slovní zásoba. To platí i o nářečích.

Většina z nás přinejmenším tuší, že slova jako škola, kostel, klášter, biskup… nejsou slova domácího původu. Přišla k nám s křesťanstvím, pocházejí z latiny. Některé výrazy musely absolvovat delší cestu, než doputovaly k nám, třeba rybíz, kamaše nebo matrace se k nám dostaly z arabštiny. Nepřekvapí, že nejčastějším zprostředkovatelem slov odjinud byla němčina.

S německy mluvícími žijeme v těsném kontaktu po staletí, ať už šlo o sousedství našich států, nebo o kontakt uvnitř našeho území při a po kolonizaci, při níž Němci ve dvou velkých vlnách osidlovali pusté oblasti českých zemí. Nepřekvapí proto, že se čeština odedávna obohacovala výrazy právě německé provenience. Avšak půjčování nešlo pouze jedním směrem od Němců k Čechům. Nářeční výzkum prokázal, že v příhraničních oblastech ovlivnila v některých případech zase čeština němčinu. Navzájem si ovlivňujeme řeč i s našimi slovanskými sousedy.

Snad všichni vědí, že čeština obohatila celou řadu jazyků užívaných po světě o slovo robot, jež vytvořil spisovatel Karel Čapek. Poslali jsme do světa více takových slov; některá slova původem česká nebo slovanská se nám v pozměněné podobě vrátila do jazyka zpět. Mezi takové patří třeba pistole nebo gaťe.

Téma: Naučné povídání o barabince, krampampuli, rosoličce a gořalence v nářečích českého jazyka

Mgr. Marta Šimečková, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.

Místo: Literární kavárna v knihkupectví Academia, náměstí Svobody 13, Brno

Čeká vás putování po nářečích českého jazyka, tentokrát zaměřené na lidová pojmenování destilátů a likérů. Dozvíte se, co má společného šámovice s perlovou vodou, co to byla krampampula nebo kde se v češtině vzala tajemná rozoliška. Nahlédnete pod pokličku tzv. krycích názvů, z nichž můžeme jako drobnou ochutnávku nabídnout bulůvku, hafnu, gebuli či randu. Jazykovědný výklad bude místy obohacen zajímavostmi z historie palírenství v českých zemích a postavení alkoholu v běžném, každodenním životě zvláště venkovského lidu.